Jednou za deset let, si přečtu Foglarovu slavnou trilogii o Ježkovi v kleci.
Něco, mezi touto knihou a mým mozkem vyvolává nepopsatelný pocit uvnitř mého já, který po přečtení cítím.
Během toho týdně přelouskám těch 500 stran jedním dechem a na konci brzdím...aby to neskončilo.
Když jsem to četl poprvé, byl jsem u vytržení jak je to napínavé, dobrodružné, originální a KRUTÉ (všimli jste si někdy kolik tak bylo mrtvých ??).
Podruhé, to již jsem byl otcem, jsem žasnul jak je kniha výchovná, laskavá a romantická.
Letos jsem knihu dočetl potřetí. Right now. (22/4/07 23:22). Je mi 35 let...a vychutnával jsem si to krásné politikaření a volby Velkého Vonta.....
Dovoluji si citovat Jestřába z poslední kapitoly této trilogie:
"Děkuji vám všem, kdo jste mne Velkým Vontem zvolili.
Budu se snažit vést Stínadla tak, aby jste byli všichni se mnou spokojeni, i Dabinelovci a Uctívači Ginga, i Modrá hvězda a snad ještě i jiní odpůrci.
Velmi rád vyslechnu všechny rady, návrhy a nápady kohokoliv, i toho nejmladšího Vonta!
Nepřipustím, aby měl kdokoli pocit křivdy, bezmocnosti a nespravedlnosti.
Nechci být vaším pánem, ale služebníkem.
Tak slibuji při památce Vojtěcha Vonta tím končím. Buďme svorni! Nevyzradíme nic co víme! Žlutá je barva naše!"
Líbilo by se mi, kdyby můj poslanec sliboval ve své řeči to, co Otakar Losna svým Vontům.
A ještě lepší by bylo, kdyby se toho držel.
Jen by si museli na konci tu barvu změnit. Každý dle své stranické příslušnosti.
ps: btw i u nás roste Gingo !!! vedle starých lázní.....
